Jdi na obsah Jdi na menu
 


Slovensko 2016 - Tatrami a okolím

Úvod

Se ségrou jsme měli jet do Bosny, ale zrušili jí dovolenou a tak přemýšlím jestli vyrazit sám nebo zvolím náhradní plán. Do toho ještě přibudou problémy s autem, tak nakonec volím náhradní variantu, kterou je Slovensko.

Hlavním cílem budou Západní a Vysoké Tatry, nějakej hrad a možná navštívím i jeskyně nebo termální lázně.

Deník

15.7. pá

Vyjet jsem měl už ve středu, ale problémy s autem mě zdrželi o 2 dny a když už jsem moc nevěřil, že pojedu, tak se povedlo a kolem 15h odjíždím z K.Varů směr Slovensko.

Přes Brno a Uh.Hradiště se dostávám k Trenčínu a směřuji k Liptovskému Mikuláši, kde přespim u Liptovské Mary na parkovišti v autě.

16.7. so

Chtěl jsem vyrazit do Tater, ale protože prší, fouká a předpověď není lepší ani na zitra, tak hory odkládám a vymyslím náhradní plán. 

Tím by mohl být Oravský hrad, kam vyrazim po obědě. Ale kousek za Lipt.Marou uvidím cedule na archeologický skanzen Havránek, kam se zajedu podívat. Skanzen leží na kopci, na místě pravěkého i středověkého hradiště, kde v minulosti probíhal arch. výzkum. Je zde k vidění také malinké muzeum, ale hlavně zrekonstruovaná keltská usedlost, brána s palisádou, kultovní okrsek a o kus dál strážní věž. Celkové toho zas tak moc k vidění není, ale hradiště má skvělou polohu, odkud je nádherný výhled a vše se to zvládnout za 40min.

Potom se vydávám přes Dolní Kubín do vesnice Oravský Podzamok, nad kterou se tyčí na 100m vysokém skalním útesu Oravský hrad. Behem 2h prohlídky, při které vystoupáme skoro 700 schodů a projdeme 3 paláce hradu zasazené do skály, uvidíme nádvoří, brány, expozice lidového uměni, zbraní, historie, portréty hradních pánů, historické kočáry i část věnovanou filmům, které se zde natáčely. Pro mě to byl jeden z nejhezčích hradů jaké jsem při cestách Evropou viděl a ne náhodou patří mezi nejnavštěvovanější hrady Slovenska.

Za stálého deště se vracím k Lipt.Mikuláši, kde opět přespim v autě a budu doufat v lepší počasi na zítřek do hor, ale předpověď tomu moc nenapovidá.

17.7. ne

Ráno se mi nechce vstávat,ale je to jedno, protože pořád chčije, takže hory se odkládají a opět hledám náhradní plán na celý den, abych ho jenom neproseděl v autě.

Po obědě zamířím Demanovskou dolinou k Demanovské ledové jeskyni, bude tam sice zima, ale nebude tam pršet. Spolu s houfy českých, slovenských a polských turistů jdeme na prohlídku jeskyně, kde jsou k vidění malé stalaktity a stalagmity. Po sestupu do nižší komory je k vidění také ledová podlaha, ale po nějakých ledových útvarech ani památky, ty tu jsou jenom na jaře, takže celkově jsem byl z jeskyně trochu zklamaný.

K večeru se jedu podívat na jih od Liptovského Mikuláše za vesnici Svatý Kříž na největší dřevěný protestantský kostel na Slovensku, přemístěný sem z předměstí Paludza. Dřevěný kostel z 18.st. je dlouhý přes 40m a pojme přes 2000 lidí.

K večeru trochu polevuje déšť, tak zítra bych snad už mohl vyrazit do hor.

18.7. po 

Vstávám opět za deště a přemýšlím jestli má cenu uvažovat o cestě do hor a nakonec se rozhodnu to zkusit.

Přes Lipt.Mikuláš se dostávám do Žiaru k parkovišti u Žiarskej doliny, ale je zataženo a když se zeptám hlídače na parkovišti, řekne mi že bude proměnlivé. Docela váhám, ale po půl hoďce to vypadá, že by se to mohlo roztrhat. Zbalim si věci na 2 dny a zkusím přejít přes Baranec, Smutné sedlo, Tři kopy a Baníkov.

Vycházím před polednem z parkoviště směr Baranec po žluté značce, jdu na těžko a během 4h mě čeká převýšení 1350m. Cesta stoupá lesem v serpentinách a po 1,5h jsem u rozcestníku Holý vrch, dávám sváču a dokonce to vypadá, že by se mohlo vyčasit, opouštím hranici lesa a přes Malý Baranec se blížím k Baranci. Závěr je kamenitý a bohužel se značně zhoršuje počasí, začíná mrholit a fouká silný vítr, takže na vrcholu se moc nezdržím, udělám vrcholové foto u betonového sloupu a pokračuju na Smrek. Vítr hodně zesílil, chvílemi mám problém se udržet na nohou a k tomu téměř vodorovný déšť. Za další 1,5h jsem v Žiarskem sedle promrzlej a promočenej, takže 2denní túra se ruší a mířím k Žiarskej chatě za stálého větru, deště a stezkou, kde se brodim ve vodě. Když přijdu k chatě, tak přemýšlím, jestli zůstanu do zítřka a nebudu pokračovat, ale předpověď není o moc lepší než dnes a tak po asfaltovce sestupuju dolů, přestává foukat a už skoro neprší. Po 7h jsem zpět u auta, za celou cestu jsem potkal 8 turistů, ale vzhledem k počasí se není co divit, bohužel z panoramat na Západní Tatry jsem neměl vůbec nic. O pár dní později jsem se dozvěděl, že se v této oblasti zřítil jeden neopatrný český turista, já byl naštěstí opatrnější.

19.7. út 

Když vstávám tak neprší a přemýšlím, že bych zkusil dokončit včerejší výlet a vydal se na Baníkov, ale předpověď na odpoledne hlásí zase déšť, tak to ruším a jedu do Liptovského Hrádku na místní hrad a kastiel.

Po obědě posílám pohledy a pak jdu na prohlídku. Zřícenina hradu je obklopena zástavbou ze 17.st., ve které je po rekonstrukci hotel s restaurací a i samotná zřícenina se opravuje, potom co ho majitelka v roce 2000 koupila. Uvnitř nám pustí video o historii hradu a jak to vypadalo před rekonstrukcí, kdy to bylo zpustlé a zchátralé. Z původního vybavení tu nezbylo nic, nábytek je dovezený a tak není divu, ze tento objekt zaujme spíše z venku.

Odpoledne se přesouvám přes Podbanské ke Štrbskému plesu, ovšem o výhledu na Vysoké Tatry si můžu nechat jenom zdát, prší a je mlha.

Kousek od Tatranské Štrby se jdu podívat na nádherně upravený německý válečný hřbitov a pak zakotvím u benzínky na parkovišti a opět budu doufat, že se už konečně umoudří počasí.

20.7. st

Ráno v 7h vstávám a světe div se neprší a vypadá to, že bych mohl vidět i sluníčko. Přemisťuji se k bývalé Važecke chatě odkud se vychází na Kriváň, ale nechce se mi platit 5€ za parkování, tak auto nechám asi 10min od parkoviště. 

Před 9h vyrážím na Kriváň po zelený značce přes Tri Studničky a stoupám vzhůru lesem, kde zanedlouho narážím na ceduli k partyzánskému bunkru, kam se jdu podívat, je tu část malého srubu a pamětní deska mrtvých partyzánů, které tu v zimě 1945 zlikvidoval proti partyzánský oddíl SS.

Potom pokračuju lesními serpentinami a když vyjdu nad hranicí lesa mám Kriváň v mlze před sebou, kolem Priehyby se dostávám k rozcestníku s modrou značkou, kudy se budu vracet. Přes Daxnerovo sedlo, odkud je vidět i Kriváňske Zelené pleso a podél skal jižního hřebene vystoupám až na vrchol, závěr je trochu strmější po skalách a musím použít ruce, ale kolem 12h jsem na Kriváňi 2494m. Kochám se za slunečného počasí spolu s asi 50 dalšími turisty na okolní hřebeny, vrcholy a plesa jako jsou Nižné a Vyšné Terianské, dole Štrbské nebo Jamské, okolo kterého ještě půjdu.

Na vrcholu trávím necelou hoďku a pak sestupuju dolů po modré až k Jamskému plesu, kde jsem kolem 15.30, ideální čas i místo na odpočinek, u plesa mi dělají společnost kachny a užívám si tenhle nádherný den bez deště a jestli se předpověď výplní, mohlo by to ještě 2 dny vydržet. Mě už zbývá asi hoďka k autu, kam přicházím v 17h.

Nocovat budu opět v autě na benzínce Shell u dálnice poblíž Štrby, je tu málo aut, krásný výhled na Tatry a na benzínce mají záchod i sprchu zadarmo, takže lepší něž kemp.

21.7. čt

Dnešním cílem jsou Rysy, ráno se přemisťuji k žel.zastàvce Popradské p!eso, kde chtějí 7€ za parkování, proto sjíždím o 1km níže, tam nic neplatim.

Po 9h vycházím směr Popradské pleso po asfaltové silnici, kde jsem po hoďce chůze, potom odbočuju vlevo kolem přístřešku s náklady, pokud odnesete alespoň 5kg na Rysy, tak dostanete na chatě čaj. U rozcestí u Žabího potoka jdu po červené s davem lidí, kolem Žabích p!es stoupáme ke skalám s řetězi, kde si musím vystát 20 min. frontu, než se vůbec k řetězům dostanu, je to fakt masakr, tolik lidí jsem nikde v horách neviděl, jsou jich za den snad tisíce. Za sucha nejsou řetězy ani třeba, ale za mokra se hodí, pak už po kamenném chodníku stoupám k chatě pod Rysy a  dále na dvouvrcholový štít, jehož závěrečný úsek je trochu strmější, na vrcholu Rysů 2499m jsem po 13h a tísni se tu neuvěřitelné množství lidí a další přicházejí. Z vrcholu je nádherný rozhled na okolí všemi směry, na Gerlach, Žabie, České, Zmrzlé pleso i na polskou stranu na Morskie Oko. 

Cesta zpět vede stejnou stezkou a zase stojíme u řetězů asi 30min a pak už sestupuju k Popradskému plesu, u kterého leží v lese symbolický hřbitov tatranských obětí. 

K autu přicházím kolem 18h a u Tatranské Lomnice zajedu do kempu, ale je tu zájezd uřvanejch Francouzů, sprchy nic moc, zítra se radši vrátím na svoje oblíbený místo u benzínky.

22.7. pá

Z kempu odjíždím k autobusové zastávce Biela voda, odkud v 8.30 vycházím na Jahňací štít, po lesní cestě pokračuju po žluté kolem Šalviového pramene k chatě při Zelenom plese a po té stoupám do Červené doliny s jezírky.

Potom pokračuju stezkou vzhůru a společnost mi dělají kamzíci, pod Kolovým  sedlem je jeden exponovanější úsek zajištěný řetězy a za ním vpravo po západní straně hřebene na vrchol, jehož závěr je strmější. Po 4h jsem na vrcholu Jahňacího štítu 2229m, který je zároveň nejvýchodnějším štítem Vysokých Tater s panoramatickým výhledem na všechny strany, což ale trochu kazí od západu postupující mlha. Je ale vidět do Červené doliny i na zeleně Zelené pleso s Malým Kežmarským štítem a je to také obrovský rozdíl oproti včerejšku na Rysech, kde byly davy lidí, tady nás na vrcholu sedí asi 6.

Sestup vede stejnou cestou k Zelenému plesu, ale tam odbočuji, k Velkému Bielému plesu, kde se u rozcestníku stačím vpravo a sestupuju podél potoka zpět k autu, kam přicházím po 17h.

23.7. so

Dnes opět vyrážím do hor a rozhoduju se mezi Koprovským  a Slavkovským štítem a na konec se vydávám na druhý jmenovaný.

Vycházím v 9.30 že Starého Smokovce po modré, lesní cestou od stanice lanovky k rozcestí a pak dále vzhůru lesem k Slavkovské vyhlídce, kde už jsem nad hranicí lesa. Stezka vede v serpentinách, místy strmě po kamenech k vrcholu Nos a potom po úbočí hřebene na vrchol Slavkovského štítu 2452m, který zdolávám ve 14h. Udělám si vrcholové foto u kříže a když vítr rozfouká mlhu, jsou odsus skvělé výhledy do Studené doliny, Zbojnickou chatu s plesy Dlhé a Vareškovo.

Sestup vede stejnou cestou až k rozcestníku, kde zabočím doleva po červené k horní stanici lanovky a odsud po asfaltce do Smokovce. 

Tato túra mě zatím zaujala že všech nejmíň díky nepříliš záživnému výstupu a sestupu, ale z vrcholu byly hezké výhledy.

24.7. ne

Autem zajíždím pod Štrbské pleso, odkud vycházím ke stanici lanovky, kde se napojuji na žlutou, která mě okružní cestou přes Bystré sedlo dovede zpět.

Lesní cestou stoupám Mlýnickou dolinou k vodopádu Skok vysokému asi 20m, kde si dávám pauzu, po které pokračuju kolem vodopádu a plesu nad Skokem, kde vidím kamzíky, úsek kolem Skoku je zajištěn řetězy. Pokračuju strměji k Čapiemu plesu, halícímu se v mlze, kde odbočuji prudce vlevo nahoru do skal, odkud je na chvíli nádherný výhled na Čapie a Okruhlé pleso. Závěrečný úsek do Bystrého sedla 2314m je zajištěn řetězy, protáhnou se úzkou štěrbinou sedla a sestupuju do Furkotské doliny kolem Vyšného a Nižného Wahlenbergovu plesa, kde začíná hřmít a začíná pršet, takže vytahuju pláštěnku a jdu až k Tatranské magistrále, která mě přivede po 7h zpět ke Štrbskému plesu, které si obcházím dokola a také si projdu městečko samotné plné hotelů, penzionů a obchůdků plné turistů.

Ačkoliv úplně nevyšlo počasí, kdy bylo pod mrakem s mlhou a při sestupu pršelo, tak se mi tahle okružní túra hodně líbila.

25.7. po

Jedu k Liptovskému Mikuláši, počasí nic moc a poslední dny jsem byl jenom v horách, tak si dám dnes relax v termálním koupališti. Původně jsem měl namířeno na sever Liptovské Mary do Tatralandie, ale minul jsem odbočku, tak jsem skončil západněji v Bešeňové.

Nejdřív zajdu do místní restaurace na pirohy s kysanou smetanou a koprem a potom jdu do aquaparku. Zdejší termály jsou zaměřené na pohybové a dýchací ústrojí a urologické problémy, prameny vyvěrají z hloubky téměř 2km o teplotě 60C, ale v šesti bazénech jsou vychlazené na 31-39C, mají nevábnou barvu vody, ale pobyt v nich je moc příjemný.

Kromě toho tu je i vnitřní bazén, tobogány a skluzavky, divoká řeka a taky relaxační a stravovací služby. Strávil jsem tady příjemných 6h a nevadil ani občasný déšť.

26.7. út 

Směřuju na východ na Spišský hrad, jehož bílé hradby se tyčí nad městečkem Spišské Podhradí, kde je i parkoviště, že kterého je to asi 30min do kopce za pěkného pařáku. Spišský hrad vypadá opravdu impozantně díky své poloze a rozlehlosti, ale po tom co v 18.st. vyhořel, tak zpustnul, dnes je z něj zřícenina, jejíž nejvyšší částí je věž, ze které je úžasný výhled nejenom na hrad, ale i na jeho okolí. Uvnitř je k vidění malé muzeum, mučírna, zbrojnice, kuchyň, atd.

Na opačném konci města leží Spišská Kapitula, hradbou obehnaná část, které dominuje katedrála sv.Martina, podél jediné ulice jsou domy kanovníků.

Odpoledne se jdu projít jizne od hradu na vrch Dreveník, kde jsou malé vápencové skály, které využívají zájemci o skalní lezení.

Dalším cílem je Levoča, konkrétně její Stará čtvrt obehnaná hradbou. Ve středu leží náměstí Majstra Pavla ve tvaru obdélníku, v jehož okolí se nachází nejzajímavější stavby, kterými jsou protestantský a katolický kostel sv. Jakuba nebo stará a nová radnice. Neméně zajímavé jsou i okolní měšťanské domy a také německé gymnázium. Tato historická část Levoče je moc hezká, je na seznamu UNESCO a rozhodně stojí za návštěvu.

K večeru zajedu ještě na nedalekou Mariánskou horu, kde se koná první víkend v červenci pouť, které se zúčastní až čtvrt miliónu lidí. Na vrchu stojí kostel že kterého je krásný pohled na Levoču.

27.7.st

Poslední den na Slovensku si dám ještě jeden výšlap do hor, konkretně na Koprovský štít. Cesta vede stejně jako na Rysy, po asfaltce k Popradskému plesu, potom vlevo po modré Mengusovou dolinou a znovu vlevo přes Hincův potok. Stoupám až k Hincovým plesům z nichž největší z nich je i největším plesem slovenských Tater, potom další strmé stoupání serpentýnami do Koprovskèho sedla k rozcestníku, kde se dávám vpravo po travnatém svahu a dále po skalnatém hřebeni až na vrchol Koprovskèho štítu 2367m. Poprvé se mi v Tatrách stalo, že jsem na vrcholu úplně sám, bohužel ale z výhledů není skoro nic, hustá mlha znemožňuje pohled na Hincovo pleso nebo Rysy, jenom občas je vidět Hincova dolina. Začíná hřmít a trochu prší, tak raději sestupuju stejnou cestou zpět k autu a tím se loučím nejenom s Tatrami, ale i se Slovenskem.

Už mě čekají jenom nákupy, večeře ke které si dám kapustnici a beraní guláš s haluškami a cesta domů.

Závěr 

Protože, jsem měl v plánu hlavně hory, tak moje dojmy ze začátku ovlivnilo nepříznivé počasí, ale pokud vyšlo tak Tatry byly nádherný, nejvíce se mi libil výstup na Jahňací štít a vrátit bych se chtěl do Západních Tater. Bohužel bylo v horách na můj vkus až moc lidí, ale tomu se o prázdninách asi nelze vyhnout.

Za návštěvu určitě stály Oravský i Spišský hrad a příjemnou oddychovkou byly termály v Bešeňové.

Cenové informace

1€-27kč

LPG 0,5-0,6€=13-15kč

oběd 3,5-5€=95-135kč

kemp 7€=190kč

vstupy:

Oravský hrad 7€=190kč

Spišský hrad 6€=160kč

skanzen Havránek 2€=55kč

Demanovske jeskyně 6€=160kč

term.lázně 21€=570kč

 

 

Náhledy fotografií ze složky Slovensko-2016

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář