Moje cesty Evropou

Čt+Pá

Vyrážíme kolem 19h z K Varů a přes Německo, kde nedaleko Aachenu přespiíme v autě.

Ráno kolem 8 jedeme směr Antverpy, kousek přes Holandsko a potom vjíždíme do Belgie, kousek od Maastrichtu přemýšlím o návštěvě hřbitova bývalé psychiatrické léčebny, ale nakonec se rozhodují pro město Boom jižně od Antverp, kde se mají nacházet sochy trolů, které jsme hledali před 2 roky v Dánsku, ale bohužel po příjezdu do města zjišťujeme, že v místním parku se sochami je festival vážné hudby, takže máme smůlu.

Tak zkoušíme další cíl severně od Antverp, v Beverenu u přístavu v části Doel, kde se nachází čtvrt, která by se dala nazvat městem duchů. Většina této části je opuštěná a jsou zde opuštěné domy a stavení pomalované grafity, ale my bohužel máme opět smůlu a v opuštěné čtvrti se tento víkend koná také hudební festival. Procházíme si to tu, něco nafotime, ale bohužel jsou zde všude zábrany a lešení a také lidé co organizují festival, atmosféra opuštěného místa je fuč, ale i tak to stalo za to, ale pokud by jste se sem chtěli vydat, je to lepší mimo prázdniny.

Pak už nás čeká mobilheim kemp u Blankenberge, je tu bazén a hřiště pro děti, ale není tu povlečení a wifi jak nám slibovali přes booking.

So

Dopoledne vyrážíme do Gentu v jehož hist.centru stojí Hraběcí hrad, Gravensteen, kam máme namířeno.

Hrad stojí v historickém středu města z části obklopeném vodou, na prohlídku (15eu jdu jenom s dětma, protože pes dovnitř nesmí. Prohlídka má daný směr, vystoupáme dvoupatrovou věží, kde jsou k vidění sály se zbraněmi a se shora je krásný výhled na město s malebnými uličkami a domky ze 17.st. nebo katedrálu.

Pokračujeme dalšími místnostmi, kde toho už moc k vidění není a dále po hradbách zpět na nádvoří.

Hned u hradu si dáváme oběd a potom se vracíme do kempu, od kterého nedaleko jdeme na pláž a koupeme se v Severním moři.

Ne

Dopoledne jedeme do nedalekého Blankenberge do Sealife, což je mořské akvárium, kde je možné spatřit tuleně, tučňáky, malé žraloky, rejnoky a mnoho dalších mořských živočichů, venku je i velká lanová prolézačka s obří skluzavkou pro děti , které můžou po akvárium sbírat razítka za což dostanou pohled.

Na oběd se vracíme do kempu a potom chceme do Motýlí zahrady v Knokke Heist, ale na netu zjišťujeme že už není přístupná veřejnosti, tak zbytek dne jsme v kempu, kde využíváme bazén a hrajeme fotbal s belgickýma klukama.

Po

Dnes míříme do Antverp, kde Péťa s dětma jde navštívit místní zoo, ale protože sem nesmí psi, tak se s Fenrim procházím v nedalekém parku, kde jsou bunkry z 2.sv.války, travime tu přes hoďku a pak čekáme v autě.

Péťa s dětma si prochází zoo /100eu/ to leží překvapivě v centru města, je přehledně upraveno a kromě obvyklých zvířat je tu k vidění koala nebo jeseteři. Prohlídka zabere přes 3h včetně dětských prolézaček.

Po cestě zpátky nakupujeme a vracíme se do kempu, kde večer grilujeme a opět a opět kolem 23h děti usínají a my snad usneme před půlnocí.

Út

Ode dneška má být pár dní hezky a teplo, dnes kolem 25st. a zítra přes 30, tak volíme klidový režim.

Dopoledne jsme v kempu, na hřišti hrajeme fotbal a po obědě vyrážíme opět na pláž, kolem 13h má šířku kolem 20m, po 17h po odlivu už je skoro 100m. Pláž je písečná, čistá a hlavně jsou tady velké vlny, takže děti se tu vyblbnou a můžou jsem i psi a tak i Fenri je spokojenej.

Po 19h se vracíme do kempu a kolem 20h si jdu s Ondrou zahrát fotbal na zdejší hřiště, kde opět potkáváme belgický bratrance Luka a Lukase, chvíli si hrajeme a pak se přidávají další, chvíli hrajeme 5na5 a za chvíli 10na10, končíme až kolem 23h kdy už je fakt tma.

Stř 

V Blankenberge jsme se chtěli podívat na festival písečných soch, který se konal každoročně, byl ale přesunutý do Oostende, kde ho letos bohužel nepořádají. Měl to být jeden z hlavních cílů této dovči, ale nedá se nic dělat.

Jinak celý den kopíruje ten předchozí, takže většinu dne u moře a pak fotbal.

Čt

Dnes opět odpočinkový den, dopoledne je zataženo a já se jdu proběhnou směrem k Ekocentru, kolem luk, kde je velké množství pozorovatelen ptáků, Ekocentrum je zrovna zavřené, ale ornitologové si zde i v okolí přijdou na své, je tu i dětská prolézačka.

Odpoledne jdeme opět na pláži a stejně jako oba dva dny před tím večer hrajeme fotbal a končíme až za tmy.

Poslední večer tady, zítra se přesouváme na jih.

Pá

Balíme věci a odjíždíme na další ubytování. První den jsme chtěli v Boomu v místním parku hledat dřevěné troly, ale kvůli festivalu jsme se tam nedostali, zkoušíme druhý pokus, ale bohužel opět je park uzavřen na 3 týdny, protože tu něco staví, takže zase máme smůlu., jsem z toho docela otrávenej, mělo to být překvapeni pro děti, ale je z toho zbytečně zdlouhavá zajížďka a den kdy nic neuvidíme.

Míříme tedy na jih k Dinant, kde v obci Waulsort máme zamluvený bungalov v turistické vesničce.

So

Celý den strávíme v Durbuy a jeho okolí.

Začínáme právě ve městě, které si nárokuje titul nejmenšího města na světě, což je rozhodně nesmysl a dávno už to neplatí. Ale mají tu nádhernou zahradu Parc des Toplaires (2+2 12eu), kde umění tvarování keřů zabíhá až do surrealistických extrémů, zimostrázové živé ploty tvoří přes 200 podob, většinou zvířat od slona, krokodýli, medvědy, lišky, ptáky, lidské postavy včetně vnadně vytvarované Pamely Anderson nebo prostě vytvarované spirálovité keře, tohle určitě stojí za zhlédnutí..

Potom si procházíme malé historické centrum s křivolakými dlážděnými uličkami s kamennými domky nad kterými se tyčí veřejnosti nepřístupný zámek z 18.st vypadající spíše jako středověký hrad u řeky Ourthé.

V místních stáncích si dáváme tradiční belgické hranolky nebo vafle a kupujeme pár suvenýrů.

Odpoledne míříme na východ do 10km vzdáleného Wéris v jehož okolí se nachází několik megalitických památek z ml.doby kamenné, což mě samozřejmě zajímá. Začínáme menhirem Dauthine stojícím hned u silnice s výškou přes 4m, hned naproti v poli stojí Menhirs du champ de la longue pierre skládající se z několika stojících menhirů tvořících řadu a několika ležících.

O pár stovek metrů na druhé straně silnice se nalézá dolmen d'Oppagne a několik stojících menhirů. Dolmen jako většina zdejších megalitických památek byl zrekonstruován během posledních 50-ti let do původního stavu. Dnes je dolmen se vstupním otvorem hezkou ukázkou pravěkého pohřebního a rituálního umění.

Další památkou je opět dolmen, což je bývalá hrobka že stojících a na nich ležících kamenů. Nord Wéris je největší ze zdejších megalitů a můžete vlézt i dovnitř.

Směrem na sever leží Lit du Diable, pískovcový kámen vytvarovaný do podoby postele s polštářem na které měl podle pověsti odpočívat sám ďábel.

O pár stovek metrů dál na kopci leží pískovcový útvar La Pierre Haina, podle pověsti pod ním má sídlo ďábel a aby se před ním lidé ochránili, tak ho každý podzim natírají vápnem.

V okolí se nachází ještě další menhiry včetně muzea ve Wéris.

Po návratu na ubytko grilujeme a plánujeme další den.

Ne

Dnes celý den zůstáváme ve Waulsortu, dopoledne jsme na ubytku a odpoledne jedeme na protější břeh, kde parkujeme u přehrady a odsud jdeme na vodopády Les Cascatelles, my ale pokračujeme o něco výše proti proudu, kde jsou malé tůňky a potom ještě stoupáme na vyhlídku odkud je vidět na řeku Meuse. Pak se vracíme k vodopádu, ale kvůli nízkému stavu vody, jsou to spíš malé kaskády, ale děti si tu vyhrají přes hodinu.

Nedaleko odsud má být travnatá pláž s možností koupání, ale voda není moc čistá a vstup do řeky není vhodný pro menší děti.

Po návratu hrajeme líný tenis a pinčes a vzhledem ke stoupajícím teplotám na zítra vymýšlíme koupání.

Po

Dopoledne jedeme na JV od Bruselu k Louvain, kde se nachází zábavní park Walibi, vzhledem k tropickým teplotám budeme jenom v akvaparku Aqualibi (170eu). Po příchodu zjišťujeme, že na sobě nesmíme mít plavky šortky, ale elastické plavky, které si musíme s Ondrou koupit (dalších 35eu).

Potom si užíváme velké množství skluzavek, tobogánů, divoké řeky, vlnobití, výřivky a vodopády. Strávili jsme tu 8h a děti se vyblbnuly. Ale o prázdninách je tu hodně lidí, hlučno, trochu nás z vody pálily oči a krk no ty plavky nechápu.

Po 20h pro nás přijíždí Péťa, která musela odjet už v 17h vyvenčit Fenriho.

Út

Dnešní den chceme strávit v okolí Dinantu, začínáme přímo v tomto městě a to 50minutovou plavbou (48eu) po řece Máze, plujeme k zdymadlu kolem skály Rocher Bayard a zpět odkud je vidět místní citadela tyčící se nad město, jde je nyní vojenské muzeum. Pod ním vévodí promenádě s někdy dost úzkými domy kostel Collegiale Notre Dame.

V nedaleké vesnici Bouvignes se tyčí na vrcholu zřícenina hradu Crévecoeur, kterou chceme navštívit, z vesnice tam vede jedna cesta a ta je zavřená, netušíme proč a ačkoliv vidíme hradby, k hradu se bohužel nedostaneme.

Vracíme se na ubytko a já se chci proběhnout ke zřícenině hradu Thierry ležícím na protějším břehu, zřícenina má být dost zpustlá a zarostlá, když se chystám vyběhnout, Péťa na netu zjišťuje, té ji před 3dny oplotili a uzavřeli veřejnosti. Už jsem z toho trochu zoufalej, ani sem se nedostanu, na týhle dovče už je nějak moc věcí, který nám nevychází, to jsem snad nezažil za všechny moje cesty Evropou dohromady.

Stř 

Dnes budeme celý den u města Han-Sur-Lesse, kde leží nejvýznamnější krasový jeskynní systém v Ardenách.

Součástí parku (170eu) je kromě jeskyně i Animaux Sauvager, což je zoo ve stylu safari a také lanové centrum.

My začínáme prohlídkou jeskyně, která zabere přes 1h, procházíme skrze velké dómy a síně s krápníkovou výzdobou tvořenou někdy i obřími stalaktity, stalagnity i stalaktáty. K vidění je také říčka Lesse, která protéká i jeskyní a zajímavá je i světelná a zvuková show v jedné z velkých síní.

Po jeskyni se děti vyblbnou v lanovém centru a na závěr si dáváme jízdu autovláčkem přes zoo, kde jsou k vidění pouze zvířata, která žila nebo žijí v oblasti Arden jako zubr, rys, vlk, medvěd, jeleni, koně nebo různí ptáci a některá zvířata je možné spatřit z bezprostřední blízkosti.

Při odjezdu zjišťujeme, že jsme ztratili parkovací lístek, na info tel. čísle nikdo není a automat na nic nereaguje. Volíme trochu nestandardní průjezd za jiným autem přes závoru 

Čt

Péťa se vrací na parkoviště odkud jsme včera odjeli bez placení, protože to bylo na SPZ, tak nevíme jak by to bylo s pokutou, v místním infocentrum, které má parkoviště na starosti , kde zjišťují, že parkovací automat, kde při ztrátě lístku stačí zadat SPZ nefunguje a Pétě oznamují, že vše je OK a pokuta nám nehrozí.

Dnes jsme chtěli jet do Elfího parku kousek za hranicí ve Francii, kde má být nedaleko dřevěný troll od J. Nesbo, ale na netu zjišťujeme, že park je po předchozích bouřích do dneška uzavřen, tak volíme náhradní plán do 15min vzdáleného Givot hned za hranicí na francouzské straně, kde je bazén (25euro) s tobogánem, skluzavkou, vířivkou, venkovní části, kde je skákací hrad a uvnitř nafouknou v hlavním bazénu prolézačku se skluzavkou a je tu i skákací prkno, kde se může skákat bez omezeni, což vidím poprvé. A opět tu platí omezení plavek, žádné šortky, ale elastické plavky, které máme už z Aqualibi.

Potom nakupujeme dárky domů, hlavně jídlo a pití a večer naposledy na této dovče grilujeme.

Pá 

Tak i dnes míříme kousek za francouzské hranice k Les Mazures, kde u jezera Vieilles Forges leží Elfí park a taky chceme vidět trola, když se nám to nepovedlo v Belgii.

Troll se měl nacházet kousek od jezera, ale pak jsme zjistili, že je přímo v Elfím parku (48euro).

Park se rozkládá v lese, jsou zde elfí domky, skluzavky, prolézačky, postavičky, bájné bytosti i trol Waldemar Walker, vše je většinou postaveno ze dřeva nebo jiných přírodních materiálů.

Park je skvěle umístěný v přírodě, ale čekali jsme trochu víc, je určen spíše pro malé děti, naproti je také lanové centrum a u jezera je pláž s možností koupání a jiných sportovních aktivit.

So

Končí dovča a my jedeme k německým hranicím, ale dnešek ještě strávíme v Lucembursku.

Ve městě Esch, v místním parku jižně od nádraží se jdeme podívat na jediného Lucemburského trola Steenennen.

Po obědě míříme do města Echternach s historickým centrem a je to také středisko turistiky, ale je vedro a do okolních kopců se nám nechce a pokračujeme do obce Mullerthal, kde parkujeme a pěšky pokračujeme asi 15min proti proudu říčky Schwarz Tenuz k asi 5m vysokému vodopádu Schiessentumpel s lagunou ve které se dá koupat a nad ní je starý kamenný most, nádherné místo, ale dojem trochu kazí až pro mě nečekaně velké množství lidí.

Po cestě zpátky se zastavíme na 2h u potoka na skvělém hřišti s obří skluzavkou a vodními prvky, dáváme véču a směřujeme k domovu, kam přijíždíme po půlnoci.